RECENZE:

Výbor z milostné lyriky … vychází v náležitě „milostné“ typografické úpravě. Knížku doprovázejí velmi průměrné, často kýčovité fotografie nahatých slečen pózujících jednou v lese, podruhé na židli, do třetice u okna. S Veselského poezií je tomu nejinak. Básník s příkladnou obsesí opěvuje ten i onen kout a záhyb dívčího těla, tuze rád nechává zaznít absolutním a osudovým tónům. Jenže příliš často se tak děje v rovině veršování zamilovaných puberťáků. Čteme stokrát omleté metafory, kroutíme hlavou nad autorovou zálibou v infantilních zdrobnělinkách nebo rádobyvtipných dvojsmyslech. A předně: u většiny básní se k smrti nudíme. Vášeň, smyslnost a něha? Nikde. Veselský – milostný lyrik jak prkno!