RECENZE:

Kniha Prokletá vteřina je již v pořadí šestým dílem člena Obce spisovatelů provozujícího soukromou lékařskou praxi Václava Grubera. Prokletá vteřina přináší pohled na lidské malichernosti a na následky sebestřednosti lidí toužících po dokonalém životě.

Autor v knize klade otázky jako „Co je dokonalé?“, „Proč popoháníme čas?“ a odpovídá „Na něco se těšíme, a ten okamžik uplyne jako ty, které jsme promarnili nesmyslným čekáním.“ Soustředěný čtenář takovýchto a podobných mott nalezne v titulu povícero. Ústředním momentem knihy je autohavárie – situace, která během okamžiku navždy mění lidské osudy.
Celková koncepce knihy je pojata velmi netradičně. Jednotlivými kapitolami se prolínají dva životní osudy, které jak se na první pohled zdá, spolu asi vzdáleně nesouvisí. Na jedné straně prožíváme s postavami trpké a nesnadné okamžiky po dopravní nehodě, na straně druhé sledujeme znuděné choutky zabezpečeného muže s rodinným zázemím, toužícího po milostných i jiných dobrodružstvích.
Děj postrádá hloubku a více či méně absentuje příběh. Jedná se spíše o soupis lidských myšlenek, které nás v různých podobách provázejí po celý život. Silnou protiváhou plochého děje je Gruberova znalost nemocničního prostřední, medicíny a pojmů s ní související. Realistické zpracování a faktičnost dodávání titulu na dramatičnosti a čtenáře vtahují do děje, přestože jeho linie je po stránce obsahové poněkud slabší.
Prokletá vteřina přináší pohled na chvíle před a po autohavárii, která zničehonic zamíchala kartami. Pohled na člověka, který si díky jedinému okamžiku začne uvědomovat krásu okolního světa, pomíjivost všeho a jedinečnost okamžiku.
Přináší důkaz, že i velmi nepříznivé okolnosti mohou pominout, a naopak že člověk může během chvíle promarnit a ztratit všechny své životní jistoty, protože každý má svoji prokletou vteřinu.
Pusťte se tedy do čtení. Závěr knihy je vskutku překvapivým rozuzlením nebo spíše propojením dvou naprosto rozdílných lidských osudů.