RECENZE:

PŘEDREVOLUČNÍ ČASY OČIMA DEBUTANTA
Svůj knižní debut si nedávno „odbyl“ Josef Strauss (1963). Jeho próza je prvním dílem volné trilogie a čerpá z prostředí menšího města konce 80. let, kde život mladých lidí určuje nuda, sbírání tělesných požitků a kriminalita. Kniha má být reflexí života autorovy generace v předrevoluční době. Strauss rezignoval na experiment a vsadil na klasický příběh, přičemž nešetří vulgarismy nutnými pro vystižení podhoubí dané společnosti. Chlapáctví je ale obsaženo více ve slovech než v činech. Mnohořečnost a doslovnost děj značně retarduje. Vydavatel zmiňuje autorovu „poučenost z velkých románových opusů“, to je zřejmě nejvíc na škodu. Zarážející je i nechtěná (?) absurdita situací, např. zápletka seznámení hlavních hrdinů v „samošce“, stejně jako některé primitivní, rádoby vtipné hlášky. Mimochodem víte, co se stane, když se zkříží h... s počasím? To by vás ani ve snu nenapadlo.