..::Zpět::..
RECENZE:
HAVLĂŤÄŚEK PODLE HUVARA
Hned zkraje budiĹľ Ĺ™eÄŤeno, Ĺľe Vlna od jejĂch bokĹŻ nepĹ™inášà zhola nic novĂ©ho, tĂm mĂ©nÄ› „vĹŻbec poprvĂ© poezii ZbyĹka HavlĂÄŤka na tĂ©ma láska, pojatou v celĂ© šĂĹ™i autorova zábÄ›ru,“ jak Huvar tvrdĂ v ediÄŤnĂm dovÄ›tku. Jde o banálnĂ tematickĂ˝ kompilát pĹ™edchozĂch dvou HavlĂÄŤkovĂ˝ch svazků… O vĂc nejde PĹ™iÄŤemĹľ by mohlo jĂt! Jiřà Brabec v ediÄŤnĂ poznámce k OtevĹ™Ăt po mĂ© smrti pĂše: „KompletnĂ soubor rukopisĹŻ ÄŤi autorovĂ˝ch strojopisĹŻ – pokud vĹŻbec existuje – se nám nepodaĹ™ilo zjistit. Naše edice nechává stranou soubor básnĂ z let 1940–1943 (…) a nÄ›kolik básnĂ, jeĹľ autor nezaĹ™adil do sbĂrek.“ Pokud chtÄ›l Huvar editrosky pĹ™ipravit knĂĹľku, ve kterĂ© by nÄ›co bylo „vĹŻbec poprvé“, mÄ›l pátrat právÄ› tĂmto smÄ›rem… Radim Kopáč (PsĂ vĂno, ÄŤ. 17/2001, s. 23)
..::Zpět::..
|