RECENZE:

NAHÉ A ŽIVÉ SLOVO
Velmi kultivovaně vyhlížející knížečka textů Jiřího Wolkera doprovázených fotografiemi Boba Pacholíka nepřináší… nový reprezentativní pohled na genezi Wolkerova díla, nýbrž kaleidoskop úvah, úryvků z veršů, básnických próz a povídek a také citace z korespondence (A. Dokoupilovi, A. M. Píšovi). Vstupem do knihy je zamyšlení nad tvorbou J. Wolkera (J. Hůrková), uzavřením je pak poznámka redaktora doplněná krátkým interview s J. Paulovou, stručným medailonem a výběrovou bibliografií díla J. Wolkera, základním informacemi o aktérech alba. Ze slov všech protagonistů je patrná snaha o „znovuzrození“ básníka pro mladou generaci, snaha o hledání nových cest i k sobě samým…
Pro recepci nově vydaného literárně hudebního projektu… je určující nahrávka CD… Právě ona vytváří sugestivně umělecký zážitek, téměř až „absolutní“ možnost vnímání okamžiku, kdy „slovo náhle nabývá překrásného nového významu. Je ohromné. (…) Otevírá se na všecky strany. Nahé a živé.“ (Oslava slova)
Velmi civilní projev Jany Paulové dychtící dotknout se svým neobvyklým hlasovým témbrem jádra slov a vyslovit je jakoby „poprvé“, jemný jazzový doprovod Milana Svobody – to jsou nové oči a smysly, kterými poznáváme nejen poezii Jiřího Wolkera, ale navíc intenzívně prožíváme ono bolestné probíjení se k mužnosti, boj s nevírou v sebe i osamělost vlastního zápasu…