Opomenutý, vskutku reálně žijící předchůdce Járy Cimrmana v myšlenkách a verších jiskřících humorem. Doplněno audiem pásma v interpretaci skvělého Jiřího Lábuse a videem: záznamem představení divadla poezie Regina Břeclav z roku 1996 (+ audio 62 min., video HD 54 min.).

Ukázka:

Jak jsi jednou choroben

Jak jsi jednou choroben,
Tak jsi navždy choroben.
Jak jsi jednou rozumen,
Dobrýms chrupem ozuben.
Jak tvým druhem kořala,
Sprostota tě pojala.

• Včera na večer mne pudové pohlavní city tak silně dráždily, že jsem celou noc nespal. Myl jsem si nohy ve vodě, chodil po sednici a pravil k sobě: Bože, ochraň mne všeho zlého, buď se mnou, neposílej na mne žádné neštěstí, neboť vedle bylo děvče hodné, poctivé, svobodné, mohl jsem zaťukat a ona by mi nebránila, abych s ní spal, než ale hned lidem by dala perutě. I chránil mne bůh. Pravím k sobě: City dosahují největší prudkosti, stanou se nejprudšími, v nás vládne náruživosť. Náruživostí jest největší dráždivosť citů, pocitů, vášní, jest neukojitelná touha po něčem: k. p. po druhém pohlaví, nebo po lihovinách, dráždidlech hudebných, tabákových. Vášnivý kuřák je jak hudebník. I city i mysl nutno člověku krotiti. Člověk krotívá city a mysl obrazotvorností, rozumem…

Krátký jest blábol,
dlouhý jest žal, dříve rozumně zápol
a nerozum s beder svých sval.
Sval blábol a nerozum,
s rozumem svým se dorozum.

• Zítra je císařské posvícení. Pozvali mne do Libonic, než ale pršelo mnoho. Zůstal jsem
doma a studuji filosofii.