Titul je tvořen knihou a CD s nahrávkami recitace poezie irského básní­ka a hudby. Obsahuje rozsáhlou švodní­ pasáž o básní­kovi (s výroky a pří­spěvky literární­ch kritiků, umělců, interpretů a přátel z celého světa) a vybrané básnické texty uspořádané do šesti oddí­lů (Hlas irské krajiny, Z irské mytologie, Láska, íšvahy a vzpomí­nky, Svědectví­ a současnost, Hudba a umělec v poezii). Doplňuje je podrobný seznam pramenů, použité literatury, citací­ a četné fotografie irské krajiny a básní­ka, mimo jiné od světoznámého italského fotografa Rossana B. Maniscalchiho. Všechny texty jsou publikovány v plné ší­ři v anglických originálech a českých překladech Ivany Bozděchové. Recitace je nahrána částečně v češtině, částečně v angličtině. Česky čtou herci Jan Potměšil a Tomáš Karger, překladatelka Ivana Bozděchová, anglicky básní­k Desmond Egan. Původní­ hudbu složil a nahrál Jan Hrubý. Kniha byla pokřtěna nejen v Praze,ale i v Irsku, kde slavila velký šspěch. Ukázky z nosiče zazněly na stanici Vltava.

Ukázka:

JAN POTMÄšŠIL:

!Konečně jsem objevil obálku obsahují­cí­ dlouho nenalézané verše Desmonda Egana a švodní­ zasvěcují­cí­ dopis (samostatné dí­lko) od paní­ doktorky Ivanky Bozděchové.

Začal jsem pomalu čí­st slovo od slova, verš po verši, báseň za básní­! a vstoupil jsem do svébytného světa, tak blí­zkého, který jako by si mne ladil, zval k sobě, otví­ral se přede mnou se svojí­ hloubkou, duchovní­m rozměrem, silou prostoty, schopností­ vidět zázraky i kontrasty a tragédie reálného bytí­... s vášnivou láskou k životu i vlastní­m kořenům. Tajil se mi dech. Na konci jsem měl slzy v očí­ch.

Rychle jsem volal stvořitelce celého projektu Ivaně Bozděchové, abych se s ní­ podělil o nevšední­ zážitek. Cí­til jsem se vnitřně zasažený. Obdarovaný. Srdce řeklo ano!

A za to jsem moc vděčný. Stejně tak i za nesmí­rně intenzivní­ a inspirovaný čas při živé nahrávce (zázraky se dějí­), umocněný ještě pří­tomností­ další­ch otevřených, keltsky vzájemně naladěných duší­ - pokrevní­ho pří­tele Tomáše Kargera, barda Jana Hrubého a ví­ly, která vše vykouzlila, Ivanky Bozděchové.

Děkuji, Desmonde,                                   a promiň!



"On ne voit bien qu'avec le coeur. / Správně vidí­me jenom srdcem."

Poslední­ květnový den



proč jsi tam stála déšť padá pří­mo

v zamyšlení­ před oknem ve ští­tu? do tepla

 vegetace

jako to co se ve skutečnosti nestalo

 tráva cesty se plní­ a plní­

ležela mokrá a bujná pří­kopy jsou hní­zda

poházená okvětní­mi lí­stky kolem plaňky a domy prázdné

kde ještě viselo jedno zbylé jablko s dlouhými dlouhými večery

 nejdelší­ho dne

umdlévání­ vydávání­ živých zvuků

se smutným holubem někde dole v lese kde se kukačka skrývá

 někde dole v lese kde vlaštovky vzlétají­



 a já jdu kosit

 a snaží­m se nedbat