Svazek Spisů navazuje na tři předchozí: Básně (Spisy I), Cestopisné prózy (Spisy II), Eseje a sloupky (Spisy III). Obsahuje do předchozích svazků nezařazené literární práce rozčleněné do šesti oddílů: 1) Básně 2) Eseje, sloupky a fejetony, 3) Předmluvy a doslovy, 4) Glosy, polemiky, úvahy, 5) Ankety, 6) Rozhovory. To vše posbírané a vybrané z novin, časopisů, sborníků a v případech předmluv a doslovů i z knih. S výjimkou těchto se jedná o Holubovy práce knižně nepublikované. Doplňuje se jimi náš obraz o význačné osobnosti české literární scény II. poloviny 20. století., jež patřila po dlouhá léta k nejpřekládanějším a v zahraničí nejvydávanějším českým autorům.

Ukázka:

LOMIKÁMEN

Nad horkou skálou slunce zpívá,
tak je to přece odjakživa.

I kámen je však časem starý,
vyroste kytka z jedné spáry

a kořen jako nepohoda
tu dobrou starou rulu hlodá.

Pod bílým kvítkem – jaká síla,
a ta se mi teď zalíbila.

A když i kytka láme skály,
proč bychom my je nelámali!

Literární noviny, 3, 1954, č. 13, s. 3.

Z OKNA NEMOCNICE

Sedmibolestní,
lazaři.
Jak puklé sochy
zem je přijmout má.
Po nocích bráním je
těmahle rukama.

A venku den
jak lví kůže
na čtyři strany světa pne se,
táhne houf ptáků,
sluncem zbrocených.

A tebe vidím,
poledne sálá z černých očí tvých,
jak denní hvězda
stojíš nad domovem.
A prsa dálky vidím
a okno vidím
v dálce démantové.

Sedmibolestní,
lazaři!
A okno vidím
v dálce démantové!

Květen, 1, 1956, č. 5, s. 134.

ELEKTROTECHNIK

Mluvili, zpívali.
Týdny sám seděl,
Cívku k cívce klad.

A když to hrálo,
šťastný jak slunce
jen jí to běžel ukázat.

Roztržitě ho pochválila.
Pak řekla k tomu:
„A skřínka, pročpak není nova?“

Svěšenou hlavu
táhl domů.

A ještě večer
začal znova.

In Příběhy. Květen 1, 1956, č. 7, s. 208