Syrový literární debut nedoceněného karlovarského prozaika vypráví „obyčejný život“ jedné party mladých před rokem 1989. Je strhující sondou do podhoubí kriminality té doby. Za neurvalým chováním a činy hlavních aktérů je však přesto skryta obyčejná lidská touha po lásce, něze a rodinném krbu. Vír událostí je ale žene často jinam, než si přejí.

Ukázka:

Nadbytečného hluku se toto lázeňské město už nejspíše nikdy nezbaví. Pořád a pořád se někde něco bourá, něco přestavuje. Nejinak je tomu v ulici Karla Čapka, kde probíhá rozsáhlá rekonstrukce starých budov. Bušení kladiv, kvílení elektrických vrtaček, hrčivé otáčení bubnu míchačky spolu s hrubými hlasy zedníků rozechvívá celou čtvrť, jíž tu z místních nikdo neřekne jinak než prostě Čerťák. Oblaka šedivého smogu visí nad střechami ulic prosáklých potem tisíceronásobného davu chodců jako nehybné pavučiny. Lapají do sebe všechen ten šílený rachot a spěch obra, o němž si jeho návštěvníci bez ustání tvoří iluze, jak je malebný, jak je čistý, jak poklidný…
Fíí, fíí pískají rozjaření zedníci z patra domu, jehož velká obdélníková okna jsou všecka otevřena do širokého prostranství ulice. Sunou se po ní dvě celkem pohledné tmavovlásky. Holky tak dvacet, až dvaadvacet let. Jsou oděné do vyzývavě kratičkých minisukének a bílých bavlněných triček. Je to až k nevíře, jaké se jim na hrudi vyobrazují
nádherné cvočky. Houpá se to, že jde z toho závrať. Je to jako dívat se na kouzlo. Pastva pro oči. A jak dráždivě kroutí hýžděmi! No to už přestává všechno! Panebože!
Menší pozvedne hlavu a pohrdavě se ušklíbne na několik chtíčem a alkoholem opojených tváří. Usmívají se bledými perverzními úsměvy, jakých jsou schopni jen ti nejzáludnější mezi dravci. Je z nich hrozivě cítit posedlost po chvilkovém, nezávazném dobrodružství. Touha samce ovládnout samici! Ti zatracení chlapi by je chtěli pořádně pomuchlovat. Ale nic takového! Nasrat! Jsou silní, protože je jich víc pohromadě. S těmihle dělníčky si rozhodně nic začínat nebudou.
„Jděte do hajzlu, kreténi!“ zakvikne větší podrážděně.
Její ruce vzápětí rozehrají pozoruhodnou mimiku. Katolický farář by byl nucen udělat kříž, aby se ubránil útočícímu peklu.