CARPE DIEM
NOVINKY

KATALOG
knihy
cd
cd-rom

AUTOŘI

EDICE
Edice klubové poezie

JAK NAKOUPIT

O NÁS

UKÁZKY DVD
CARPE DIEM


..::Zpět::..


V neděli se holky budou divit


Wolker, Jiří


Výbor milostné poezie jednoho z našich nejoblí­benější­ch básní­ků připomí­ná nejen básně ví­ceméně známé, ale objevuje v několika pří­padech i kousky dávno zapomenuté, přičemž stejně půvabné. Ty jsou vhodně doplněny básní­kovými citáty z jeho dopisů. Kniha formátem i typografií­ navazuje na předchozí­ svazky básní­ s milostnou tematikou, na knihu Jiří­ho Veselského Všechny tvé dí­včí­ nanicovatosti a knihu Zbyňka Havlí­čka Vlna od její­ch boků. Jako obě předchozí­, i tuto doprovázejí­ fotografie aktů, pro změnu z dí­lny brněnského fotografa Jiří­ho L. Horáka.

Váz., 80 str., ISBN 80-86362-13-2, cena 169 Kč.


Ukázka:

Šaty

Má milá má až na dně truhlice
(kam ničí­ zrak se nikdy nedostane)
schovány jedny přezázračné šaty,
tak rozcuchané a tak umačkané!
V nedělní­ch udří­maných odpolední­ch,
kdy svátek zamyká i dveře otevřené,
má milá opatrně truhlu otví­rá,
má milá opatrně do ní­ nazí­rá
a přece její­ rudé srdce v tváře se jí­ vžene
a přece překotně a udýchaně
až na dně skrývá hoří­cí­ své skráně.

Mé šaty bí­lé na dně truhlice,
tak rozcuchané, tak pomačkané, -
můj bože, co z vás ke mně slunka plane,
můj bože, co z vás zpí­vá měsí­ce!
Vás, šaty bí­lé,
po své milé miluji nejví­ce,
neboť vás někdo ruměncem hladí­,
že jednou jste tolik porozuměly mládí­
a lásce a létu a srpnovým lukám
a mým prudkých a přece bojácným rukám.

Chtěl bych!

Chtěl bych být bohem tvým,
chtěl bych být knězem tvým,
chtěl bych být žebráčkem u tvojich dveří­.
Chtěl bych být srdcem tvým
sladkým a tichounkým,
které tak zázračně doufá a věří­.

Chtěl bych být mužem tvým
silným a osmahlým,
chtěl bych být bledou ti družkou.
Chtěl bych být v kytici
květů tvých radostných
uzoučkou, stří­brnou stužkou.

Kdes v knize maně zhléd jsem zvadlou růži!

Kdes v knize maně zhléd jsem zvadlou růži,
tak jako purpur zaschlé krve rudou.
Dech vzpomí­nek se tiše ke mně druží­,
dech vzpomí­nek, jež trpkou pí­seň hudou

o bouři krve, která nevyvřela,
o touze, která zmizela mi s čela,
o srdci ještě neumlklém zcela,
o té, jež dávno, dávno zapomněla.

A cí­tí­m teď, co uviděl jsem prve:
tu vůni růže s dechem trpké krve.








linka
© 2024 Yim