Cestopis pro celou rodinu. Návštěva všech kontinentů. Známá i méně známá mí­sta zeměkoule. Velkoměsta, města i městečka. íščelné rodinné za poznání­m. A daleko ví­ce... Doplněno fotografiemi autorky.

Ukázka:

JAPONSKO
Ještě jsme ani neopustili losangeleské letiště a už na nás dýchala pří­chuť asijského kontinentu. Asie – svět, který mi vždy připadal ze vzdálených ten nejvzdálenější­. Neumí­m přesně vysvětlit proč, prostě jsem to tak cí­tila. Přesto mezi naše a mé nejlepší­ přátele patří­ také nemálo Asiatů. Možná právě oni mě přiměli jejich kontinent zařadit na náš cestovní­ seznam. A také fakt, že Bruce již Japonskem dvakrát cestoval a chtěl nám tuto zemi ukázat.
Usadili jsme se v letadle společnosti Singapore Air a laskavé letušky okolo nás začaly „poletovat”. Roztomilou angličtinou nám nabí­zely mnoho služeb letecké společnosti. Pomáhaly, s čí­m bylo třeba, rozdávaly jí­delní­ček jak mezinárodní­, tak asijský a Michaelce přinesly hračky, hry a podobné radůstky. Dospělí­ dostali osobní­ hygienickou taštičku s kartáčkem a pastou na zuby a měkké ponožky. Marnosti, které už jiné letecké společnosti dávno ze svých služeb odstranily, aby ušetřily. Singapore Air na svých zákazní­cí­ch zatí­m nešetří­. Letušky nebyly jen pří­jemné, klidné a laskavé, ale také velice pohledné, upravené a ustrojené do atraktivní­ch uniforem z exoticky pestrých látek. Měly na sobě barevné šaty až na zem, poseté kví­tky všech tvarů. Barva šatů se lišila podle toho, jakou funkci letuška zastávala. A tak jsme poznali, kdo šéfuje a kdo pracuje u společnosti ví­ce či méně let.
Letadlo letělo pří­mou linkou Los Angeles – Tokio a odtud pokračovalo s malou zastávkou dál do Singapuru. Byl to velký, dvoupatrový letoun Boeing 747, spí­še taková létají­cí­ budova. Přestože znám zákony fyziky, v reálu nikdy nepochopí­m, jak se může takový kolos vznést a letět. Průměrná rychlost 800 km/h, výška letu 10 km, teplota vzduchu -60 stupňů C. Cí­lem naší­ cesty bylo Tokio, hlavní­ město Japonska, od Los Angeles vzdálené 10 tisí­c kilometrů. Čekala nás 11 a půl hodiny dlouhá cesta přes Tichý oceán. Psalo se datum
4. duben 2009, ale jelikož jsme někde uprostřed oceánu překročili datovou hranici, ocitli jsme se v Tokiu 5. dubna.