Svébytná studie o kroji na jihu Moravy je cenným svědectví­m o vztahu mladé generace k odkazu předků. Autorka přináší­ nejen popis zvyklostí­ a tradic, které se podnes uchovaly v krásném koutu Moravy, ale v knize shromáždila i unikátní­ pohled do dávné historie. Na ukázkách dokládá, kde se kroj vzal a jaké měl dří­vější­ podoby, jakými si prošel peripetiemi a co je vše třeba udělat, aby každý rok bylo potěšeno oko návštěvní­ka slováckých hodů. Kniha je bohatě vybavena fotografickou pří­lohou a naví­c na DVD i téměř hodinovým dokumentem o hodové tradici v Morkůvkách na Břeclavsku.
Vychází­ v Edici knih doplněné o DVD, sv. 6.

Ukázka:

Na nedělní­ odpoledne se nejví­ce těší­ děti. Poté, co stárci odtancují­ své síłlo, přijde řada i na ně. Kapela jim zahraje oblí­bené Dětské síłlo. Netančí­ se klasická polka, ani valčí­k, můžeme ale slyšet pí­sničky z pohádek nebo oblí­bené „kačátko“. Stejně jako dospělí­, dostanou děti od stárek mašličku a nějakou sladkost.
Během odpoledne ještě zpravidla proběhne jedno síłlo – tentokrát pro dospělé. Vše probí­há jako obvykle. Stárci zavádějí­ taneční­ páry na plac, stárky pak jednotlivé dvojice obcházejí­, zavdají­ jim ví­no a za drobný poplatek jim dají­ mašličku.
Zvláštní­ pozornost věnují­ stárci přespolní­m, kteří­ přijedou navští­vit morkůvské hody. První­ stárek jim vyjde vstří­c a společně s ostatní­mi chlapci je přiví­tá a dá jim zavdat stárkovského ví­na. Nakonec jim mí­stní­ stárci přivedou své partnerky, aby si přespolní­ chlapci s nimi mohli zatančit síłlo. Jakékoliv opomenutí­ by mohlo být projevem nepřátelství­ a vyvolat bitku.
Odpolední­ zábava končí­ kolem sedmé odpoledne. Stárci, chasa i muzikanti jdou na večeři.
Večerní­ zábava začí­ná opět v osm večer. Stárci mají­ sraz u první­ stárky, odkud kolem půl deváté odchází­ na taneční­ plac.
Zábava probí­há stejně jako v sobotu. Stárci slavnostně napochodují­ na taneční­ plac. Následují­ dvě taneční­ sady a nakonec chlapci vyhlásí­ již známé: „Mládenci a páni, berte si sami“. Teprve teď se mohou bavit i ostatní­ návštěvní­ci hodů. Do půlnoci stárci vyhlásí­ dvě síłla.
Půlnoc je doba, na kterou se nejví­ce těší­ dí­vky. Kroj není­ pří­liš pohodlný a po pár hodinách stárku tlačí­. Poté, co zazní­ poslední­ tíłny slavnostní­ho marše, se již mohou všichni stárci z kroje vysvléct. Kapela má také po půlnoci pauzu.
K ránu se už lidé baví­ trochu jinak. Je to i tí­m, že kapela změnila repertoár a nehraje již jen polky a valčí­ky, ale můžeme zaslechnout i nějaký jazz, „ploužák“ či waltz. Po půlnoci se většinou hrají­ i takové kousky jako je Zpěv skřivana nebo Dudácká, které přitáhnou na taneční­ plac nejví­ce lidí­.
Taneční­ zábava opět končí­ kolem třetí­ ráno.