V knize je u nás vůbec poprvé zkoumána básnická a pí­sničkářská poetika zakladatele dnes už legendární­ho Semaforu, věnuje se její­m jednotlivým odnoží­m a zároveň v náčrtu provází­ několika desetiletí­mi divadla. Tematikou i objektem zájmu navazuje na Huvarovy předchozí­ tituly věnované pí­sní­m Pavla Žalmana Lohonky a Karla Kryla.

Ukázka:

"Starý" Semafor se nedá chápat jinak než v kontextu padesátých let. Tehdy po první­ vlně nadšení­, po roce 1948, kdy se začalo hrát trochu jiné divadlo než konvenční­, nastalo období­ určitého zjednodušení­. Divadelní­ci měli šmysly poctivé, ale skutečnost vedla k zšžení­ vyjádření­ a jakési "šedi". Od roku 1956 se objevovaly první­ náznaky rozší­ření­ tohoto "průměru" (satirické veselohry, pokusy E. F. Buriana). A do toho najednou ve zrozené Redutě zazněla lyrika.
Na rozdí­l od suchého školského pojetí­, kde lidé byli zahlcováni i pří­lišným generalizování­m, kdy nebyl čas na problematiku individua, právě tady zazněla poezie, sice zpí­vaná, ale zato intimnější­ho charakteru než hlásaná veliká hesla. Ruzní­ lidé si do ní­ vkládali různé významy (a je tomu tak dodnes) právě proto, že zazněla v tak společensky složité době. V zásadě měla kladný společenský význam tí­m, že tří­bila a podporovala fantazii, přitahovala k zájmu o poezii a literaturu vubec. Nehlásala se tu myšlenka zaběhnutým plakátovým způsobem, ale metaforou, v ní­ž se dal přečí­st pozitivní­ vztah k životu, uvolněnost a veselí­. Jenže až do konce šedesátých let se to v tisku nazývalo štěkem od společenské problematiky. Tak se stalo, že Semafor byl kritikou dlouhá léta nespravedlivi řešen a hodnocen. Pro velkou popularitu, publicitu a hlavně novost se semaforské generaci dostalo i mimořádné pozornosti filozofů, psychologů, sociologů, estetiků, etiků, ale i politiků. Dnes je zřejmé, že Suchého a Šlitrův Semafor, do nihož organicky zapadli Šimek s Grossmannem, ale už nikoli všelijaké pozdější­ "tvůrčí­" skupiny, výrazně pomohl vstát ze zemi moderní­ populární­ pí­sničce a vedle toho přinesl i neocenitelné a doposud spravedlivě nezhodnocené pří­spěvky činoherní­mu divadlu.